Kosovska Kamenica (Kamenica)
Kosovska Kamenica (, v srbské cyrilici Косовска Каменица) je město ve východní části Kosova. V roce 1991 zde žilo 9 312 obyvatel (Opština Kosovska Kamenica - tedy město spolu s 74 okolními sídly, většinou vesnicemi - pak 52 152 obyvatel ).
První zmínka o městě se objevila již v 30. letech patnáctého století, avšak pod jiným názvem. Jako Kamenice je připomínáno až v roce 1455. Roku 1862 byl zbudován pravoslavný chrám sv. Mikuláše. V roce 1957 byla Kosovska Kamenica připojena na elektrickou síť, o čtyři roky později pak bylo zajištěno telefonní spojení se zbytkem Jugoslávie. Následně bylo také zavedeno vodovodní potrubí a kanalizace. Roku 1978 otevřeli v Kosovské Kamenici první mešitu (bez minaretu).
V dobách existence socialistického státu byla vybudována řada průmyslových podniků, které zaměstnávaly stovky lidí a věnovaly se především zpracování kovů, na které bylo vždy Kosovo velmi bohaté. Mnohé z nich fungují dodnes, po roce 1999 a zavedení mezinárodní správy v Kosovu se staly dodavateli potřebného materiálu pro jednotky KFOR.
První zmínka o městě se objevila již v 30. letech patnáctého století, avšak pod jiným názvem. Jako Kamenice je připomínáno až v roce 1455. Roku 1862 byl zbudován pravoslavný chrám sv. Mikuláše. V roce 1957 byla Kosovska Kamenica připojena na elektrickou síť, o čtyři roky později pak bylo zajištěno telefonní spojení se zbytkem Jugoslávie. Následně bylo také zavedeno vodovodní potrubí a kanalizace. Roku 1978 otevřeli v Kosovské Kamenici první mešitu (bez minaretu).
V dobách existence socialistického státu byla vybudována řada průmyslových podniků, které zaměstnávaly stovky lidí a věnovaly se především zpracování kovů, na které bylo vždy Kosovo velmi bohaté. Mnohé z nich fungují dodnes, po roce 1999 a zavedení mezinárodní správy v Kosovu se staly dodavateli potřebného materiálu pro jednotky KFOR.
Mapa - Kosovska Kamenica (Kamenica)
Mapa
Státní území - Kosovo
Kosovo je vnitrozemský stát v centru Balkánského poloostrova. Hlavní město a současně největší město je Priština. Kosovo má rozlohu 10 905 km² žije zde asi 1,9 miliónu obyvatel (k roku 2018). Albánci tvoří 88 % obyvatel, Srbové 7 %. Země hraničí na jihu se Severní Makedonií a Albánií, s Černou Horou na západě a s tzv. nesporným územím Srbska na severu a východě. Ve starověku se v regionu nacházelo Dardanské království a později římská provincie Dardánie. Území bylo součástí Srbska ve středověku a mnozí považují Bitvu na Kosově poli v roce 1389 za jeden z určujících momentů v srbské středověké historii. Poté, co bylo od 15. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, se na konci 19. století Kosovo a jeho Prizrenská liga stalo centrem albánského hnutí za nezávislost. V důsledku porážky v první balkánské válce (1912–13), Osmanská říše postoupila Kosovský vilájet Balkánskému svazu; větší část území získalo Srbské království, zatímco Černohorské království si připojilo západní část krátce před tím, než se obě země po první světové válce staly součástí Království Jugoslávie. Po období jugoslávského unitářství v Království Jugoslávie pak poválečná jugoslávská ústava ustanovila Autonomní provincii Kosovo a Metochii v rámci vytvořené republiky Srbsko.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
SQ | Albánština (Albanian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |